Bytový dům Elipsa

Praha 8 – Libeň
studie 2012

investor: Odin Investment a.s.
autoři: Ivan Hořejší, Jan Hořejší, Vít Podráský
náklady: 170 mil. Kč

Charakter domu odpovídá specifické poloze u dálnice. Vycházíme z představy, že levné (starovací) byty nemusí být „žádný luxus”, proto nevadí jejich poloha u rušné magistrály, pokud jeho řešení zajistí určitý hlukový standard. Volba obdobné formy, jakou mají okolní věžové panelové domy na druhé straně sportovně-rekreačního areálu, toto kritérium nesplňuje.

Navrhujeme proto dům uzavřený „sám do sebe”. Rozšířením objemu elipsy vzniká “dům – blok” s vnitřní zahradou, do které jsou orientovány všechny byty > dům si tak vlastním objemem vytváří hlukovou bariéru a uvnitř své vlastní prostředí. Stává se určitou oázou v okolním celkově nepřívětivé lokalitě. Dispozičně se jedná o obrácený pavlačový dům. Z “venkovní” fasády s pavlačemi se vstupuje do bytů, které mají na tuto stranu orientováno zádvěří, kuchyň, koupelnu a WC.

Na pavlače směřují jen okna do kuchyně, která je součástí jednoprostorového bytu > cílem je jednak zachování určitých sociálních vazeb a alespoň minimálního kontaktu s okolím, jednak také slouží k oslunění bytů v mrtvých úhlech elipsy (na sever), kde toto není možné realizovat z vnitřního dvora (okno je pevné a řešeno jako trojsklo, které splňuje akustické požadavky plynoucí z umístění domu v blízkosti magistrály).

Byty jsou řešeny jako jednoprostorový flexibilní prostor o velikosti 1+kk s možností variantního zařízení závislého na požadavcích konkrétního obyvatele. S ohledem na dosažení nízké pořizovací ceny bytů minimalizujeme také vytápěné prostory – chodby, jádra a pavlače jsou řešeny jako venkovní prostory.

Parter / suterén, ve kterém většinou lidé nechtějí bydlet, a který je zde i obtížně využitelný pro umístění služeb, slouží jako kryté otevřené parkoviště, které využívá tvaru elipsy pro okružní obslužnou komunikaci s kolmými parkovacími stáními po obvodu. Jeho střední část je zvednuta do úrovně přízemí, kde tvoří společnou vnitřní zahradu s hřištěm, posezením a předzahrádkami přízemních bytů.

Barevné řešení podporuje dvě odlišné tváře domu – “vnitřní” a “vnější”. Venkovní fasáda je navržena bíle omítnutá v kombinaci s pavlačemi z pohledového betonu. Monotónnost fasády narušují prostřídané dveřní a okenní otvory, jejichž barevnost vychází z kruhového barevného spektra. Vnitřní dřevěná fasáda naopak reaguje na zahradu, rastr prken zjemňuje monumentální prostor dvora a uplatňuje se pozitivně i s ohledem na akustiku prostoru.